Fauna

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se vyznačuje vysokou rozrůzněností ekosystémů od vápnitých mokřadů až po kyselé reliktní bory. Z toho vyplývá i bohatost společenstev a druhů živočichů. Nejlépe jsou prozatím prozkoumány mokřady, kde se vyskytuje unikátní fauna s řadou bezobratlých živočichů, kteří se v České republice nikde jinde nevyskytují. Příkladem může být drobný plž vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), postglaciální relikt, který přežil v mokřadech podél Liběchovky a Pšovky, zatímco v jiných oblastech již před několika tisíci lety  vyhynul. Z dalších vzácných měkkýšů, vázaných svým výskytem na mokřady, je nutno zmínit např. plže vrkoče útlého (Vertigo angustior), oblovku velkou (Cochlicopa nitens) či mlže hrachovku říční (Pisidium amnicum) nebo h. rýhovanou (P. tenuilineatum) obývajících ve velmi početných populacích potok Liběchovku a v menších i potok Pšovku. V potoce Pšovka byly zjištěny 3 druhy raků s tím, že jednotlivé druhy obývaly různé úseky a překrývaly se pouze v určitých úsecích. Z pohledu ochrany přírody je nejvýznamnějším výskyt raka říčního (Astacus astacus). Bohužel jeho populace byla značně zdecimována v letech 1998-1999 výskytem onemocnění tzv. račího moru a v současnosti je výskyt omezen prakticky pouze na horní tok Pšovky. Výskyt severoamerického raka pruhovaného (Orconectes limosus) v dolním toku Pšovky je významný z opačného důvodu, neboť tento rak vytlačuje naše původní druhy a nelze vyloučit, že je přenašečem různých chorob včetně tzv. račího moru na původní druh. Nutností je neustálé potlačování výskytu tohoto nepůvodního raka, který se postupně šíří proti proudu Pšovky na místa uvolněná vyhynutím raka bahenního (Astacus leptodactylus). Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Snovačka Enoplognatha caricis a pavouk Mysmenella jobi jsou z Čech známi z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. V mokřadech Pšovky u Mšenských pokliček bylo také nalezeno několik druhů chrostíků, nových pro faunu České republiky, a vzácná jepice Paraleptohlebia werneri. Ze zajímavých brouků lze zmínit např. vzácného střevlíka Epaphius rivularis či atraktivního tesaříka pižmového (Aromia moschata). Z obratlovců je jedním z nejvýznamnějším obyvatelů Pšovky ryba sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). Typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci, poměrně často se vyskytují čolek obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné druhy na Kokořínsku patří čolek velký (Triturus cristatus), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Mokřady na Kokořínsku nejsou příliš atraktivní pro vodní ptáky, takže zde ze vzácnějších druhů uvidíme nejspíše pouze ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a z rákosin je možno zaslechnout chřástala vodního (Rallus aquaticus). Rybníky či větší tůně obývají další vodní ptáci jako jsou např. běžná slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), labuť velká (Cygnus olor), na tahu je možné vidět rybožravého morčáka velkého (Mergus merganser) a vzácně na přeletu i orla mořského (Haliaeetus albicilla). Na několika místech hnízdí v rákosinách moták pochop (Circus aeruginosus).

 
vertigo moulinsiana (lokalita Tubož) rak říční (lokalita Konrádov)

 

blatnice skvrnitá (lokalita Veselí)

lovčník vodní (lokalita Jestřebské slatiny)

 

Velmi zajímavým biotopem, i když plošně málo rozsáhlým, jsou skály a zbytky skalních lesostepí na hranách skal. Bohaté jsou zejména zbytky skalních lesostepí na místech pokrytých spraší přecházející až v rozvolněnější les. Tato místa jsou mnohem zajímavější botanicky, avšak žije zde i řada vzácných bezobratlých živočichů. Jedná se z pavouků např. o sklípkánky Atypus piceus a A. affinis, kteří jsou zmenšeninou severoamerických sklípkanů. Dalším vzácným pavoukem je druh Centromerus prudens, který se v Čechách vyskytuje pouze zde (a v PR Vlhošť) a pro kterého je to nejvýchodnější lokalita v Evropě. Velmi bohaté jsou také zbytky reliktních borů na pískovcích. Ty jsou obývány společenstvy živočichů, které mají blíže k otevřeným xerotermofilním stanovištím než k stanovištím lesním. Zejména fauna pavouků je velmi hodnotná a některé druhy se v České republice vyskytují pouze zde. Příkladem je v celé Evropě vzácný slíďák Alopecosa fabrilis, který byl prozatím nalezen pouze v PR Vlhošť, stejně jako snovačka Dipoena torva. Vlastní skály jsou také důležitým místem pro řadu vzácnějších obratlovců. Po dlouhých desetiletích na nich znovu hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý (Falco peregrinus), který má na Kokořínsku již 3 známá hnízdiště. O svá hnízda v římsách skal se dělí s početně hnízdícími krkavci velkými (Corvus corax) a výry velkými (Bubo bubo), kteří se mohou stát i predátory sokolích vajec nebo mláďat. Skalní štěrbiny často jako úkryty využívají netopýři, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus).  

čolek velký ropucha zelená
sekavec

 

Lesy s převahou borových a smíšených porostů na kyselých půdách jsou poměrně chudé a s výjimkou reliktních borů a některých maloplošných enkláv i nepříliš zoologicky zajímavé. Když pomineme reliktní bory zmíněné výše, zůstanou nám listnaté lesy s převládajícím dubem a bukem. Zejména starší porosty jsou ideálním místem pro hnízdění např. čápa černého (Ciconia nigra)  nebo pro dutinové ptáky, z nichž stojí za zmínku např. holub doupňák (Columba oenas),  a sýc rousný (Aegolius funereus), či někteří letouni jako netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Příkladem velmi starého listnatého lesa, místy pralesního charakteru, jsou severní a východní svahy Vlhoště. Zachovalost uvedeného území dokládá mimo jiné i velmi hodnotné společenstvo plžů se vzácnou žebernatěnkou drobnou (Ruthenica filograna).

V zemědělské krajině jsou velmi cennými refugii teplomilné fauny zbytky bývalých luk a pastvin s jižní orientací, které často hostí zajímavou faunu bezobratlých živočichů. Jedním z nejvzácnějších známých obyvatel je modrásek hořcový Rebelův(Maculinea alcon rebelii), jehož housenky potřebují je svému vývoji kromě specifického druhů mravenců také neméně vzácný hořec křížatý (Gentiana cruciata). Vývoj housenek tohoto motýla probíhá velmi pozoruhodně. Dospělý motýl klade vajíčka na přelomu června a července na vrcholové části živných rostlin, kde pak mladé housenky vyžírají vnitřek poupat. Po dosažení určité velikosti, zpravidla po třetím svlékání, housenky vypadávají z poupat na zem. Tam se jich ujímají mravenci z rodu Myrmica, neboť housenky tvarem svého těla a pachovými látkami napodobují larvy těchto mravenců. Až do dalšího roku pak housenky setrvávají v mraveništích, kde se jednak nechají od mravenců krmit, ale navíc i požírají larvy svých hostitelů. Po vylíhnutí dospělí motýli kvapně opouští mraveniště, aby se sami nestali potravou. Jak živné rostliny, tak symbiotické druhy mravenců přežívají jen na extenzivně obhospodařovaných stepních stráních, proto jsou tito motýli tak vzácní a ohrožení.

Stejně se vyvíjí i další dva silně ohrožené druhy modrásků z tohoto rodu – modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a m. bahenní (Maculinea theleius) – vyskytující se na Kokořínsku, kteří však žijí na vlhkých loukách a jejich živnou rostlinou je krvavec toten.

Z obratlovců je na tyto plochy vázána svým výskytem např. užovka hladká (Coronella austriaca). V zemědělské krajině, zejména na loukách a pastvinách v severní části CHKO můžete slyšet chřástala polního (Crex crex) a stále vzácněji i křepelku polní (Coturnix coturnix).

Také lidská sídla jsou často osídlena živočichy, kterým je vhodné věnovat pozornost. Jedná se zejména o příslušníky řádu letounů – vrápence a netopýry. Zatímco půdy budov (zejména zámky, kostely a velké domy) jsou v létě využívány koloniemi samic s mláďaty – např. netopýra velkého (Myotis myotis), a n. dlouhouchého (Plecotus austriacus), sklepy a jeskyně využívají tito živočichové k zimování. Jedná se zejména o vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netopýra černého (Barbastella barbastellus) a n. velkého (Myotis myotis).

 
netopýr černý (lokalita Kluk) netopýr velký (kolonie Dubá)

 

Ptáci

Území Kokořínska je převážně lesnaté a skalnaté. Proto nikoho nepřekvapí, že převážná většina druhů je vázána na tyto biotopy. Vzácnější druhy obývají nejstarší lesní porosty. Je to např. čáp černý, který si staví svá mohutná hnízda na starých letitých stromech, vzácně i na hranách pískovcových skal. V dutinách starých buků naleznete vzácného holuba doupňáka, i naše 2 drobné sovičky sýce rousného či kulíška nejmenšího. Rozsáhlé lesní porosty Kokořínska hostí početné populace šplhavců. Běžně se tak setkáte při svých návštěvách s datlem černým a strakapoudem velkým, kteří tesají dutiny do kmenů stromů a vytvářejí tak domovy pro řadu pěvců – brhlíka lesního, sýkory či lejsky.

Na skalách znovu zahnízdil kriticky ohrožený sokol stěhovavý, který má na Kokořínsku již 3 známá hnízdiště. O svá hnízda v římsách skal se dělí s početně hnízdícími krkavci velkými a výry velkými, kteří se mohou stát i predátory sokolích vajec nebo mláďat.

Při svých výletech na Kokořínsko jistě neminete mokřady – rybníky, tůně a okolí potoků. V jejich rákosinách hnízdí ohrožený rákosník velký či chřástal vodní, kterého jen tak neuvidíte, spíš v noci uslyšíte, jak se ozývá svým prapodivným skřekem připomínajícím kvičení prasete. Rybníky či větší tůně obývá řada vodních ptáků. Běžně potkáte lysky černé, slípky zelenonohé, labutě, kachny divoké, na tahu i rybožravé morčáky a vzácně na přeletu i orla mořského.

V zemědělské krajině, zejména na loukách a pastvinách v severní části CHKO zaslechnete chřástala polního a stále vzácněji i křepelku polní.

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt