Flóra a vegetace

 

Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí z území CHKO Kokořínsko převážně acidofilní bučiny (asociace Luzulo-Fagetum) a borové doubravy (asociace Vaccinio vitis-ideae-Quercetum), částečně dubohabrové háje (asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na některých místech, kam zasahuje vliv termofytika (okolí Brocna a Chcebuze), jsou ojediněle uváděny polohy subxerofilních doubrav (svaz Quercion petraeae).  Na vulkanitech v okolí Vrátenské hory (507,5 m n. m.) či Vlhoště (613,5 m n. m.) jsou rekonstruovány květnaté bučiny (asociace Dentario enneaphylli-Fagetum).V rozsáhlejších nivách u tekoucích vod se nacházely olšiny (svaz Alnion glutinosae Alnion incanae). jaterník podléška

Všechny tyto vegetační typy se v území vyskytují i v současnosti, překvapí však malý podíl listnatých lesů i na bohatších horninách – a to do té míry, že se mluví o ”hájovém hiátu”. Dokládá to absence nebo velká vzácnost v sousedních krajinách běžných druhů středoevropského listnatého lesa. Další lesní společenstva se vyskytují maloplošně, a proto nebyla na rekonstrukční mapě zaznamenána.

Jedná se o především o reliktní bory, což jsou bory druhově chudé (s výskytem lišejníků, vřesu), kyse-lého charakteru (sv. Dicrano-Pinion), vázané na skalní hrany s mělkou půdou.

Dále také květnaté bučiny (svazCytiso ruthenici-Pinion sylvestris) s výskytem na vápnitých pískovcích. Na skalních výchozech rostou také teplomilné doubravy (sv. Quercion pubescenti-petraeae). Téměř jen na vulkanitech nalezneme suťové lesy (svaz Tilio-Acerion).

reliktní bory na Stříbrném vrchu bučiny na pískovci

Vegetace Kokořínska, jak ji známe dnes, je z valné většiny podmíněna činností člověka.  Mírnější svahy četných údolí, obohacené splavenou spraší, byly velmi často využívány jako pastviny, terasovány na políčka nebo osázeny ovocnými stromy. Údolí říček byla pozměněna zakládáním rybníků a mlýnů, čímž se vytvořila řada nových biotopů. Dna širších údolí byla prokácena a přeměněna v louky, které byly v minulosti koseny.  Po opuštění luk se na neudržované plochy začal šířit rákos obecný čí chrastice rákosovitá a postupně vznikají i olšiny, tomuto přirozenému vývoji od luk směrem k lesu říkáme sukcese.  Primární bezlesí bývalo na Kokořínsku patrně omezeno jen na malé plochy suchých, tzv. bílých strání (Komorsko), skalnatých strání vulkanitů (vrchol Ronova s 552,4 m n. m., Koreckého vrchu s 464,5 m n. m., Vysokého vrchu s 426,6 m n. m.), skalních hran pískovců a naopak vlhkých skal s opadem mechového humusu (rokle Apatyka) a slatin (Vrabcov). Nelesní společenstva (kromě plevelových) zabírají sice i dnes nevelké plochy, dosahují však značné diverzity.  

Náhradní vegetaci v nivách tvoří komplex mokřadních luk. Nejvíce nápadné jsou porosty vysokých ostřic (sv. Magnoca-ricion elatae), s dominancí ostřice latnaté (Cx. paniculata), o. ostré (Cx. acutiformis) a o. štíhlé (Cx. gracilis). Jen ojediněle byly zaznamenány vzácnější vápnité slatiny sv. Caricion davallianae. V nivách toků se vyskytují mokré louky, jednak psárkové (svaz Alopecurion pratensis) s dominancí trav, jednak pcháčové (svaz Calthion) s nemalým výskytem význam-ných vyšších bylin, např. z čelediOrchideaceae Trsy (bulty) ostřice latnaté se vyskytují jak v litorálu rybníků, tůní, ale i v mokřadních lukách

 

prstnatec májovýupolín nejvyšší    
kruštík bahenníkvět kruštíku bahenního

 

Na větší vodní plochy v povodí Pšovky je vázán sv. Nymphaeion albae, reprezentovaný především rozsáhlými porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea), vzácně leknínem bělostným, na mělčích tůních se objevuje sv. Utricularion vulgaris. Na území se vysky-tuje i několik druhů rdestů (sv. Magnopotamion), od běžných jako je rdest vzplývavý (Potamogeton natans) až ke vzácným, ke kterým řadíme i rdest alpský (Potamogeton alpinus), který má početnou populaci v toku Pšovky. leknín bělostný

Litorální porosty stojatých vod (svaz Phragmition communis) tvoří rákos obecný (Phragmites australis), orobince (Typha angustifolia, T. latifolia) a přeslička říční (Equisetum fluviatile), tekuté vody jsou lemovány nejčastěji potočníkem vzpřímeným (Berula erecta) a řeřešnicí nahořklou (Cardamine amara).  

kavyl Ivanův

V celém území jsou běžné mesofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion), jen vzácně se zachovaly poháňkové pastviny (svaz Cynosurion). Pestrá škála společenstev je vázána na výsušná stanoviště, tedy především výchozy skal. Na minerálně bohatších horninách (vápnité pískovce, sprašové návěje) rostou stepní trávníky, úzkolisté (svaz Festucion valesiacae) s kostřavami (Festucasp.div.) a kavyly (Stipa sp.div) a širolisté  (svaz Bromion erecti) s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus).

 

Pro pionýrská společenstva (třída Sedo-Scleranthetea) jsou charakteristické rozchodníky (Sedum sp.div.) a jednoletky, např. plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum) a kolenec Morisonův (Spergula morisonii). Hrany kyselých pískovcových skal osidlují vřesoviště (řád Calluno-Ulicetalia) s vřesem obecným (Calluna vulgaris) a borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), vzácným společenstvem na bazaltech jsou trávníky s kostřavou sivou (sv. Alysso-Festucion pallentis).  

vláskatec tajemnýNa samotných skalách (třída Asplenietea trichomanis) rostou nejvíce kapradiny – běžné jsou osladič obecný (Polypodium vulgare) a sleziník červený (Asplenium trichomanes), nečetné výskyty jsou známy u s. routičky (A. ruta-muraria; na vápnitých skalách) a s. severního (A. septentrionale; především na vyvřelinách). Ve štěrbinách skal roste drobná kapradinka, vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), na Kokořínsku se vyskytuje jen ve formě gametofytu, který vypadá jako kompaktní porost mechu.

Lesní lemy se na Kokořínsku vyskytují ve všech svých hlavních typech – teplomilné (svaz Geranion sanguinei) s kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a rozrazilem ožankovitým (Veronica teucrium), mesofilní (svazTrifolion medii) s jetelem prostředním (Trifolium medium) a černýšem hajním (Melampyrum nemorosum) a kyselomilné (svaz Melampyrion pratensis) s černýšem lučním (Melampyrum pratense).

Na území CHKO Kokořínsko se vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů, některé z nich mají pouze 1 nebo 2 lokality v celém CHKO.  Několik těchto druhů je uvedeno níže, ale nejsou zde uvedeny všechny zajímavé druhy Kokořínska.

Mokřady: Vodní nádrže na Pšovce hostí porosty leknínu bělostného (Nymphaea candida) a ďáblíku bahenního(Calla palustris). V slatinných a mokřadních společenstvech niv Liběchovky, Pšovky, Nedamovského potoka a dalších vodních toků můžeme nalézt bahničku chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), přesličku zimní(Hippochaete hyemalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), ostřici šupinoplodou (Carex lepidocarpa), všivec bahenní (Pedicularis palustris), bleduli jarní (Leucojum vernum), hadilku obecnou (Ophioglossum vulgatum),prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) i p. listenatý (D. longebracteata), ostřici Davallovu (Carex davalliana),upolín nejvyšší (Trollius altissimus) či vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata).

Písky, stráně: Na chudé písčité půdě se v jižní části Kokořínského dolu udržuje populace přesličky větevnaté(Hippochaete ramosissima). Na stanovištích xerotermofilní vegetace na skalních hranách a stráních převážně jižních expozic, které jsou kryty sprašovými nánosy, lze nalézt koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp.bohemica), kosatec bezlistý (Iris aphylla), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), kavyl Ivanův (Stipa joannis), len žlutý (Linum flavum), prostřelenec (hořec) křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), sasanku lesní (Anemone sylvestris), třemdavu bílou (Dictamnus albus), zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris) a zvonek boloňský (Campanula bononiensis). Z dalších vzácnějších druhů se tu vyskytuje hořeček nahořklý (Gentianella amarella), vítod nahořklý (Polygala amarella), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), lomikámen trojprstý(Saxifraga tridactylites), modřenec chocholatý (Muscari comosum) a na písčinách paličkovec šedavý(Corynephorus canescens).

Lesy: Zbytky zachovalých květnatých bučin hostí kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), vstavač nachový (Orchis purpurea) spolu s kruštíkem tmavočerveným (Epipactis atrorubens), medovníkem velkokvětým (Melittis melissophyllum) a okroticí bílou (Cephalanthera damasonium). V listnatých a smíšených lesích na svazích vulkanitů nebo hluboko zaříznutých údolích a lesních lemech roste lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a v. zelenavý (P. chlorantha). Ve vlhkých inverzních roklích se vyskytuje bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), v Kokořínském dole také plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a vranec jedlový (Huperzia selago).

Pole: Ze zajímavějších polních plevelů stojí za zmínku pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis), čistec roční (Stachys annua), drchnička modrá (Anagallis foemina), šklebivec přímý (Misopates orontinum) a hlaváček letní (Adonis aestivalis).

 

vachta trojlistá prustka obecná Střevíčník pantoflíček-tento druh je nejvíce ohrožován vyrýpáváním od zahrádkářů.
třemdava bíláhořec křížatý

 

vstavač nachový sasanka lesní len žlutý
okrotice bílárdest alpský

 

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt