Hydrologie

Území CHKO náleží do tří hlavních (Labe, Jizera, Ploučnice) a šesti dílčích povodí (Pšovka, Liběchovka, Obrtka, Strenický potok, Košátecký potok a Úštěcký potok). Z pohledu ochrany přírody jsou nejvýznamnějšími neupravené toky Liběchovka a Pšovka a některé jejich přítoky. Zejména v této oblasti jsou bohatě vyvinuté soustavy mokřadů. Příčinami jejich existence jsou hojné výrony podzemních vod na dnech údolích, v některých částech i přirozené rozlivy vodních toků a v neposlední řadě i absence obhospodařování vlastního dna údolí těchto toků. Kromě rozsáhlých mokřadů bylo zejména na potoce Pšovka vybudováno několik vodních nádrží a některé tůně (např. Kačírek) mají přirozený původ. Mimo nivy vodních toků existuje v území řada tzv. nebeských vodních nádržích vytvořených na nepropustném podloží.

CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je součástí České křídové tabule, která má díky své geologické stavbě velmi dobré podmínky pro akumulaci podzemních vod. Základní hydrogeologické znaky jsou určeny hydrickým charakterem středněturonských sedimentů převážně písčité povahy, které z větší části budují Polomené hory. Tyto sedimentární horniny jsou velmi dobře propustné. Pro CHKO jsou typické případy, kdy trvalé vodní toky, popř. velké přívalové deště nedotečou do toků vyšších řádů. Příčinou jsou místa s dosud otevřenými poruchami, jimiž voda odtéká do podzemí. Velmi výrazné úniky vody do podzemí byly zjištěny i ve střední části potoka Pšovky. Voda, která pronikla do podzemí, se hromadí na nepropustném souvrství spodnoturonského pásma III slínovitojílovité povahy. Toto pásmo zároveň vytváří strop vodě artézsky napjaté v pískovcích pásmech I. a II. cenomanského stáří. Zvodně povodí s volně napjatou hladinou nad pásmem III. spolu vzájemně horizontálně komunikují. Je dokázáno přelévání podzemní vody mezi povodími Pšovky a Liběchovky, povodím Obrtky a Bobřího potoka do povodí Liběchovky i přelévání od povodí Pšovky do povodí Strenického potoka.

V křídových souvrstvích Liběchovky jsou vyvinuty oba výše zmiňované obzory podzemních vod - svrchní je v pískovcích středního turonu a má volnou nebo lokálně napjatou hladinu. Hlubší obzor s hladinou většinou artézsky napjatou se vyskytuje na bázi uloženin cenomanu v nejspodnější části spodního turonu. V povodí Pšovky je významný silně zvodněný obzor podzemních vod v horní části souvrství středního turonu. Tento obzor má vodu puklinovou i průlinovou. Je odvodňován do kvartérní výplně údolí Pšovky, kde vzniká zastřenými výrony sekundární soustředění podzemních vod.

Dokeskou částí CHKO protékají dva páteřní vodní toky, a to shodně ve směru od SV k SZ. V severní části je to řeka Ploučnice, která jako přirozeně meandrující tok tvoří spolu se svou nivou jedno z jádrových území CHKO. Na jejím levostranném přítoku je vytvořena soustava menších rybníků (Hradčanské rybníky). Níže po toku nalezneme plochou rozsáhlejší Heřmanický rybník, dnes napájený pouze drobnými místními vodotečemi, dříve však i kanálem přímo z Ploučnice. Druhým významným tokem je Robečský potok, na kterém byly v minulosti vybudovány největší rybníky (Máchovo jezero a Novozámecký rybník). Do Máchova jezera vtékají potok Břehyňský (z dalšího významného rybníka Břehyně – ten je opět napájen drobnými přítoky) a potok Dokeský (také Okenský) s rybníkem Poselským. V území nalezneme i další, plošně méně rozsáhlé vodní plochy – menší rybníky či vodní plochy vzniklé po těžbě písků.

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt