Mykologie

Ačkoliv z hlediska praktických houbařů nepatří Kokořínsko zrovna k nejvyhlášenějším oblastem, a to zejména díky stále častějším suchým jarním a letním sezónám, z hlediska mykologického se jedná o velmi pozoruhodnou a dosud nedoceněnou oblast. Jak je patrné z poměrně pestré geologické stavby a na ni vázané mozaiky rozličných půdních typů skýtá tato oblast velký potenciál druhové pestrosti. Svědčí o tom např. oblast Přírodní rezervace Kokořínský důl, kde na poměrně malém území byly nalezeny druhy hub s velmi rozdílnými ekologickými nároky. Je to umožněno zejména díky teplotní inverzi, při které teplota vzduchu s přibývající nadmořskou výškou stoupá. Na výše položených, avšak osluněných stráních se vyskytují druhy teplomilných organismů z nižších poloh. Naopak na dně hlubokých a chladných roklí rostou druhy spíše horské. Konkrétně v Kokořínském dole se jednalo o nález teplomilného druhu pozoruhodné břichatkovité houby - battarrovka Stevenova (Battarraea stevenii) – známé ze Středomoří a pouštních oblastí, která zde rostla v písku pod suchým převisem. Oproti tomu byla na dně chladného dolu nalezena silně ohrožená mozkovka rosolovitá (Ascotremalla faginea), jež se jinak vyskytuje v bukových porostech vyšších poloh.

 

Historie mykologických průzkumů:

Protože převážná část Kokořínska je tvořena kyselými křemennými pískovci, nebyla tato oblast nikdy ve středu zájmu našich předních mykologů, kteří se soustředili buď na teplé vápencové oblasti nebo naopak na chladné pralesy a rašeliniště našich pohoří. Z minulosti jsou tak známy jen ojedinělé zprávy o nálezech hub, ale prakticky jen z oblasti Kokořínského dolu. Již ve známém turistickém průvodci mšenského učitele J. B. Cinibulka  je popsán výskyt některých  druhů hub z okolí Mšena, ale např. údaje o hojném růstu hřibu královského působí přinejmenším nevěrohodně. Podrobnější průzkumy PR Kokořínský důl prováděl v letech 1986–1989 dr. M. Svrček a v polovině 90. let 20. stol. pak dr. V. Antonín s A. Vágnerem. Také oni zaznamenali výskyt několika vzácných druhů, ale území, kterému se věnovali představovalo pouze nepatrný zlomek celého Kokořínska.

Teprve v posledních letech se do širší oblasti Kokořínska soustředí pozornost několika amatérských ale i profesionálních mykologů, kterým se během několika let podařila řada unikátních objevů.

 

Obecný výskyt hub:

Všeobecně známé jedlé druhy hub, jako hřiby smrkový, dubový, hnědý nebo suchohřib žlutomasý („babka“) rostou prakticky kdekoliv. Většina ostatních hub je však vázána na specifická stanoviště. Rozhodující je kyselost podloží, vlhkost, obsah živin v půdě i druhové zastoupení dřevin. Značné množství druhů je vázáno na lokality se zásaditým podložím (vyšší pH), s porosty listnatých dřevin a s větším množstvím stojícího a především na zemi ležícího trouchnivého dřeva. Houby jsou organismy, které získávají energii pro svůj růst rozkladem organické hmoty a ke svému vývoji potřebují také dostatek vlhkosti. Některé skupiny hub jsou navíc vázány na určité druhy dřevin nebo rostlin, se kterými tvoří tzv. mykorhizu (symbiotický, tedy oboustranně prospěšný vztah hub s kořeny rostlin). Nepříznivě pro růst hub působí například intenzivní lesnické hospodaření, při kterém dochází k odstraňování příliš velkého množství organické hmoty z lesních ekosystémů a někdy také k plošnému rozorávání citlivé lesní půdy se slabou vrstvou hrabanky. Na zemi tak schází mrtvé dřevo a dochází k odplavení lesního humusu, takže půda pak snadněji vysychá.

sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulfureus) je v mládí jedlá a chutná chorošovitá houba rostoucí na kmenech listnatých dřevin (zejména ovocných)

kačenka náprstkovitá (Verpa conica) je velmi vzácná houba rostoucí brzy z jara
hřib kovář (Boletus erythropus) patří mezi modráky, které sou mezi houbaři velmi oblíbené

Nálezy významných druhů:

Dosud byly v CHKO Kokořínsko nalezeny tři druhy zvláště chráněných hub ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Je to kriticky ohrožený lanýž letní (Tuber aestivum), silně ohrožená mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) a ohrožený druh holubinka olšinná (Russula alnetorum).

hvězdovka límečková (Geastrum striatum)není příliš vzácná břichatkovitá houba, avšak bývá často přehlížena mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) je silně ohrožený druh huby zvláště chráněný podle zákona.

Byla však nalezena řada druhů zařazených červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky, který byl vydán v roce 2006 a mnohem aktuálněji hodnotí vzácnost a stupeň ohrožení jednotlivých druhů. Celkem jde o více jak 60 druhů, ale dlužno podotknout, že některé z nich byly do červeného seznamu zařazeny proto, že o jejich výskytu nebylo v té době známo dostatek údajů. Dnes je již zřejmé, že některé na našem území nejsou tolik vzácné, ale přesto vyžadují pozornost ochrany přírody.

Mnohé ze vzácných druhů jsou nápadné svým tvarem či zbarvením a tvoří tak okrasu našich lesů a luk, jako například jedovatá baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria), překrásně zeleně a fialově vybarvené závojenky Entoloma incanum a E. euchlorum, nejedlá hvězdovka klenbová (Geastrum fornicatum), ale i jedlý avšak vzácný hřib borový (Boletus pinophilus).

Ale především to jsou vzácné druhy lučních hub, jejichž poměrně hojný výskyt byl na Kokořísnku nedávno zjištěn. Nazývají se tak v trávě či mechu rostoucí druhy hub z rodů kyjanka (Clavaria), kyjovečka (Clavulinopsis), kuřinec (Ramariopsis), pazoubek (Geoglossum), jazourek (Trichoglossum), závojenka (Entoloma) a voskovka (Hygrocybe), které jsou pro svou atraktivní barvu a tvarovou rozmanitost, jakož i úzkou vazbu na přírodovědně hodnotná stanoviště označovány za orchideje mezi houbami. Tyto houby jsou vázány na extenzivně obhospodařované louky a pastviny, které byly v minulosti ušetřeny nevhodných zásahů v podobě meliorací nebo intenzivního hnojení.

Některé z nich byly donedávna považovány v rámci ČR za vyhynulé – kyjovečka útlá (Clavulinopsis subtilis), kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa) nebo byly známi třeba jen ze dvou lokalit – voskovečka černotečkovaná (Camarophyllopsis atropuncta).

Za zmínku stojí také výskyt více jak 45 druhů hub, které své plodnice tvoří pod zemí, z nichž nejznámější je výše uvedený lanýž letní, ale mnohé z nich nebyly dosud jinde na území České republiky nalezeny.

Za unikátní lze pak označit nedávno publikovaný nález malé houbičky s latinským jménem Entoloma zuccherellii, jejíž lokalita v PR Kokořínský důl je teprve třetím známým místem na světě, kde roste.

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt