Pedologie

V závislosti na tom, jakou horninou je tvořena nejsvrchnější vrstva geologického podloží, vznikají půdy rozlišných struktur, barev a dalších vlastností. Této hornině se tedy říká půdotvorná a často tvoří jen slabou vrstvičku pokrývající základní horninový masiv, který má někdy značně odlišnou reakci pH. Uprostřed rozsáhlých pískovcových plošin porostlých chudými kyselými bory s kobercem borůvčí a vřesu se tak dá objevit malý ostrůvek teplomilné doubravy nebo květnaté bučiny s naprosto odlišnou, vápnomilnou, vegetací v podrostu, protože se zde nachází úzká čedičová žíla nebo zbytek mladších vrstev pískovce s vysokým obsahem vápnitých složek.

Obecně se na půdy dělí na dva základní typy podle vlastností matečné horniny, ze které se vyvinuly. Jsou o „půdy skalního podkladu“ a „půdy pokryvných útvarů“.

 

1. Půdy skalního podkladu

Nejvíce jsou rozšířeny v pásmu probíhajícím od severozápadní hranice CHKO směrem k jihovýchodu až k Mšenské tabuli. Pouze v povodí Pšovky vybíhá tento pás dále k jihu. Jsou zde nejvíce zastoupeny půdy písčité, místy písčitohlinité, převážně lehké, minerálně chudé až velmi chudé, s nízkým obsahem humusu (méně než 2,5 %). Z půdních typů se na tomto území nacházejí:

- vyluhované typy hnědozemí a podzolované půdy (ilimerizované a pravé), jimiž jsou kryty z největší části plošiny, jen místy zemědělsky využívané,

- jílovitopísčité rendziny až vyprahlé skelety s vápnitou půdou, které se vyvinuly na svazích kaňonovitých údolí z písčitých slínů a písčitých vápenců středoturonských souvrství,

- lehká písčitá mělká lesní půda, jejíž matečnou horninou jsou kvádrové pískovce středoturonských souvrství,

- výjimku tvoří těžší hluboké jílovité půdy, v celém profilu vápnité (rendziny), pokrývající území mezi sprašovými oblastmi CHKO. Jejich půdním substrátem jsou zvětralé vápnité jíly. Tyto půdy jsou minerálně středně bohaté, s vyšším obsahem humusu než půdy předchozí, jen na malých plochách v okolí čedičových suků lze nalézt skelety s půdou jílovitopísčitou nebo půdy rendzinového typu.

 

2. Půdy pokryvných útvarů

Půdy, jež se vyvinuly na spraších a sprašových hlínách pokrývajících náhorní plošiny a mírně ukloněné svahy, jsou zachovány v pásmu od jihozápadní k jihovýchodní hranici CHKO, méně na jejím severovýchodě. Na hlubších spraších jsou vytvořeny úrodné středoevropské hnědozemě, intenzivně zemědělsky využívané. Půdy holocénních náplavů (alluvia) se nacházejí na území CHKO Kokořínsko jen v povodí Liběchovky a Pšovky. Mají dvojí ráz. V hlavním údolí (vždy při hranici CHKO) jsou převážně hlinité, zatímco při horním toku a v postranních údolích mají ráz lehkých půd, tvořených hlinitým, místy až čistým pískem.

Z typů půd skalního podkladu se na blíže sledovaném území jižně od Dubé vyskytuje především lehká písčitá mělká lesní půda, doplněná rendzinami, jež tvoří svahy údolí. Je velmi často překryta vrstvou zvětralin.

Ve střední a severovýchodní části území se zachovaly zbytky strukturně denudačních plošin a mírně až středně ukloněné svahy, kryté sprašemi a sprašovými hlínami.

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt