Pedologie

Kokořínsko

Půdy v této části CHKO můžeme rozdělit do čtyř základních skupin:

  1. Půdy chudší na druhohorním křemenném podkladu, písčité až písčitohlinité, lehké, minerálně chudé, s nízkým obsahem humusu, špinavě žluté až světle hnědé Plošně nejrozšířenější. Z půdních typů jsou zastoupeny na iniciálních stanovištích litozemě a regozemě, a dále kyselé rankery. Na většině území se vyvinuly různé typy kambizemí (hnědé půdy, často podzolované).
  2. Půdy na druhohorních vápenitých horninách (opuky a vápnité prachovce, jílovce a pískovce). Plošně jsou značně omezené, s půdním typem pararendzina (na opuce a pískovci, místy v údolí Liběchovky) a pelozem (vápnité jílovce mezi Holany a Liticemi kolem Ronova).
  3. Půdy vyvinuté na neutrálních až bazických terciérních efuzivech. Výskyt je omezen na vlastní vulkanity a jejich okolí. Na vývojově mladších lokalitách jsou z půdních typů zastoupeny eutrofní rankery, na vyspělejších eutrofní kambizemě a andozemě.
  4. Půdy pokryvných kvartérních útvarů, jež se vyvinuly na spraších a sprašových hlínách, na svahových hlínách a dále aluviální Půdy většinou středně těžké (místy těžké), humózní, minerálně bohaté, tmavošedé barvy. Z půdních typů jsou zastoupeny hnědozemě, místy luvizemě na spraších a sprašových hlínách na náhorních plošinách a mírných svazích (Nebužely, Mšeno, Dubá). Na úpatí svahů tvoří pokryv svahové hlíny, na nichž se  vyvinuly illimerizované  půdy –  luvizemě.   V údolních nivách Pšovky a Liběchovky jsou zastoupeny gleje a fluvizemě v několika subtypech, ojediněle organozemě.

 

Dokesko

Půdy v oblasti se odvíjejí od půdotvorných substrátů, můžeme je rozdělit do třech základních skupin:

  1. Nejrozšířenějším půdním typem v oblasti je arenický podzol spolu s arenickou kambizemí na svahovinách pískovců. Jde o neúrodné snadno vysychající půdy, s povrchovou mělkou vrstvou surového humusu na silném horizontu téměř čistého písku, pod kterým je další horizont se splavenými minerály, oxidy železa i hliníku a humusových látek. Vrstva s akumulovanými oxidy železa často tvoří tvrdou vrstvu ortsteinů. Hlavním půdotvorným pochodem v oblasti je tedy intenzivní vyplavování – podzolizace.
  2. Na srážkovou vodou ovlivněných stanovištích nalezneme lokálně, zejména na severu v ploché depresi Ploučnice (u České Lípy), primární pseudogleje. V nivách jsou plošně omezené modální i glejové fluvizemě, na které na podmáčených stanovištích navazují gleje. V okolí Robečského potoka gleje přecházejí do rozsáhlejších organozemí (rašelinné půdy)
  3. Maloplošně se v okolí bazických (tercierních) efuziv vyvinuly trofické rankery až eutrofní kambizemě.

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt