Národní přírodní památka Hrabanovská černava

 

Lokalizace:

mezi Lysou nad Labem, Starou Lysou a Benáteckou Vruticí, přibližně 300 m severně od okraje současné zástavby Lysé nad Labem

Okres:

Nymburk

Katastrální území:  

Lysá nad Labem

Výměra:  

52 ha

Nadmořská výška:  

186 m

Vyhlášeno v roce:

1930 (přehlášení a rozšíření v roce 2011)

Národní přírodní památka Hrabanovská černava chrání dochovanou tzv. polabskou černavu na podloží sladkovodní křídy a vápnitého slatinného ložiska s mokřadními a lučními společenstvy vzácných vodních makrofyt, litorálních porostů, mírně halofilními společenstvy, společenstvy různých typů vápnitých slatinišť, společenstvy vysokých ostřic a střídavě vlhkých bezkolencových luk a rovněž širokolistých suchých trávníků a fragmenty psamofilních společenstev, a vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, zejména populace kriticky ohroženého druhu rostliny šášina rezavá (Schoenus ferrugineus).

Šášina rezavá

Šášina rezavá

 

Charakteristika území

Hrabanovská černava je vlastně soustavou zazemněných jezer, která tu vznikla na konci pleistocénu (doby ledové) a ve starším holocénu. K úplnému zazemnění jezer došlo v období boreálu až atlantiku. Pro lokalitu bylo a je typické kolísání vodní hladiny v kratších i delších časových intervalech, které je doloženo také střídání vrstev jezerní křídy a slatinných horizontů v půdních profilech. Otevřený charakter mokřadu se tu udržel do příchodu člověka a zachoval se tak do současnosti.

Geologickým podkladem je převážně slatina holocénního stáří. Půdní pokryv tvoří organozemě.

Území Hrabanovské černavy je syceno silně vápnitou vodou pramenů vyvěrajících z křídových souvrství, jejichž vydatnost v delších časových obdobích značně kolísá a významně tak ovlivňuje vegetaci i zoocenózu. Voda z území Hrabanovské černavy odtéká do Mlynářice, pravostranného přítoku Labe. Celé území Hrabanovské černavy je protnuto odvodňovacím systémem vybudovaným nejpozději v 80. letech 19. století. K poslední údržbě a prohloubení došlo koncem 60. let 20. století.

 

Flora a vegetace

Vegetace území má do značné míry reliktní charakter a tvoří ji ucelená hydroserická sukcesní řada od společenstev vodních makrofyt, přes různé typy litorálních porostů, vegetaci vysokých ostřic, slatinné a bezkolencové louky, po mokřadní vrbiny. Dále společenstva xerotermních trávníků a fragmenty vegetace písčin a kostřavových trávníků v severní části v místech zpevněné písečné duny, jejíž nejvyšší část je pokryta kulturním borem. 

Z floristického hlediska se jedná o naleziště celé řady druhů, které se v českých zemích vyskytovaly jen na několika málo místech obdobného charakteru, z nichž většina se do současnosti nedochovala. Z kriticky ohrožených druhů jsou to například mařice pilovitá (Cladium mariscus), šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), třtina přehlížená (Calamagrostis stricta), sítina slatinná (Juncus subnodulosus), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), vstavač bahenní (Orchis palustris), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum), od roku 2009 opět rdest zbarvený (Potamogeton coloratus).

 Mařice pilovitá

      Mařice pilovitá

 Bublinatka obecná

     Bublinatka obecná

 

Fauna

Zoologicky je území významné zejména pro druhy vázané na vodní a mokřadní biotopy.

Z bezobratlých je nejvýznamnější pravděpodobně výskyt kriticky ohrožené pijavky lékařské (Hirudo medicinalis). Z vodních měkkýšů zde žije například kriticky ohrožená hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium), ohrožený terčovník kýlnatý (Planorbis carinatus) a zranitelný vrkoč útlý (Vertigo angustior).  Zaznamenáno zde bylo celkem 30 druhů vážek, například silně ohrožená vážky jasnoskrvnná (Leucorrhinia pectoralis). Rozmnožuje se zde několik druhů obojživelníků, například blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina).

 Blatnice skvrnitá

      Blatnice skvrnitá

V období zvýšené vodní hladiny je Hrabanovská černava významnou ornitologickou lokalitou. K nejvýznamnějším druhům, které na lokalitě hnízdí, patří bekasina otavní (Gallinago gallinago). Za zmínku stojí též zahnízdění 1 páru jeřába popelavého (Grus grus) v roce 2013. Hnízdění bohužel nebylo úspěšné a téměř jistou příčinou je predace hnízda divokými prasaty (Sus scrofa). Z dalších druhů je významný opakovaný odchyt rákosníků ostřicových (Acrocephalus paludicola), jednoho z nejvzácnějších a nejohroženějších evropských pěvců a zdá se, že Hrabanovská černava je jeho tradiční tahovou zastávkou, a výskyt rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), který zde má jednu z nejpočetnějších hnízdních populací v Polabí.

 

Péče o chráněné území

Pro zachování vzácných rostlinných společenstev a rostlinných i živočišných druhů je nezbytné udržet otevřený charakter lokality. To je zajišťováno zejména pravidelným kosením. Četnější kosení je také prostředkem k potlačení expanzivních druhů, kterými zde je především rákos obecný (Phragmites australis) a méně třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). V severní části území byla v minulosti obecní pastvina, proto je zde zvažována náhrada sečení pastvou ovcí, případně i koz. V některých případech je nezbytné také vyřezávání keřových porostů.

Vzhledem k tomu, že Hrabanovská černava je také místem výskytu řady vzácných druhů vodních makrofyt, jsou zde uměle vytvářeny drobné vodní plochy, které slouží rovněž pro rozmnožování obojživelníků a dalších živočichů vázaných na vodní prostředí. Významným úspěchem bylo v této souvislosti obnovení populace rdestu zbarveného (Potamogeton coloratus) ze semenné banky přenosem sedimentu z místa posledního známého výskytu druhu do tůně nově vytvořené v roce 2007. Rdest zbarvený byl na Hrabanovské černavě naposledy pozorován v roce 1977 a byl v České republice považován za vyhynulý.

 Rdest zbarvený

        Rdest zbarvený

 

Území je zároveň evropsky významnou lokalitou CZ 0210172 Hrabanovská černava. Další informace najdete na:

http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000101810

Lokalizace NPR Hrabanovská černava

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt