Národní přírodní památka Polabská černava

Lokalizace:    slatinné louky v blízkosti říčky Pšovka
Okres: Mělník
Katastrální území:      Mělnická Vrutice, Jelenice u Mělníka, Velký Borek
Výměra:    219 333 m2
Nadmořská výška:    183–186 m n. m.
Vyhlášeno: 1946

                

Charakteristika území

Polabská černava se rozkládá na zbytku mohutného slatinného ložiska na západním okraji obce Mělnická Vrutice v údolní nivě Pšovky. Profil slatiny je silně zvodnělý s hladinou podzemní vody 50 – 60 cm pod povrchem. Území je syceno vodou z Pšovky a z pramenů ležících mimo území NPR

Důvody ochrany a péče

Jedná se o dochovaný komplex typických slatinných luk Polabí, tzv. černav, s částečně reliktními lučními a mokřadními společenstvy - zejména různých typů vápnitých slatinišť a střídavě vlhkých bezkolencových luk, na něž je vázána řada vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Flora

Nejcennějšími společenstvy slatinných luk jsou porosty s ostřicí Davallovou (Carex davalliana), porosty šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus) a š. černavé (S. nigricans) a porosty se sítinou uzlíkatou (Juncus subnodulosus). Z vstavačovitých jsou to prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bahení (O. palustris). Zajímavý je i výskyt masožravé rostliny tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), která tu vykvétá v počtu až několika set jedinců. Významným společenstvem vysokých ostřic je porost s kriticky ohroženým druhem mařicí pilovitou (Cladium mariscus). Toto společenstvo je vázáno převážně na zatopené jámy po vytěžené slatině. Na těchto vlhkých místech je historicky udáván další z kriticky ohrožených druhů, hlízovec Loeselův (Liparis loeselii)

Fauna

Na území Polabské černavy bylo v posledních letech prováděno hned několik zoologických inventarizačních průzkumů. Průzkumy bezobratlých prokázaly přítomnost reliktního druhu potápníka Dytiscus semisulcatus a dvou velmi vzácných druhů pavouků mysmeny Jobovy (Mysmenella jobi) a pavučenky nosaté (Troxochrus nasutus). Významný je i výskyt dvou silně ohrožených druhů motýlů modráska bahenního (Maculinea nausithous) a m. očkovaného (M. teleius).

Ostatní

Velkým zásahem do hydrologických poměrů území byla stavba skupinového vodovodu v r. 1964 pro města Mělník, Kralupy n. Vltavou, Slaný, Kladno a Neratovice. Jímání podzemní vody pravděpodobně způsobuje občasné vysychání části koryta Pšovky a negativně tak ovlivňuje hydrologické poměry oblasti.

Území je součástí mezinárodně významného Mokřadu Liběchovky a Pšovky a evropsky významné lokality Kokořínsko.

 

Lokalizace NPP

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt