Národní přírodní památka Swamp

Lokalizace:   Severní a východní zátoka Máchova jezera, jehož zbylá část tvoří ochranné pásmo
Obec: Dosky
Katastrální území:    Doksy u Máchova jezera
Výměra: 75,4477 ha, 261,6583 ha ochranné pásmo
Nadmořská výška:  262-267 m
Vyhlášeno: v roce 2009 (v menší rozloze vyhlášeno již v roce 1972)
Charakteristika území

Národní přírodní památka Swamp je tvořena severní a východní zátokou Máchova jezera a navazujícími plochami, které mají charakter připomínající nížinnou boreální tajgu. Kromě vodních ploch jsou hlavním předmětem ochrany rašeliniště s četnými vodními plochami, které tvoří stanoviště pro řadu vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. Unikátní a velmi bohatá je především flóra řas v rašelinných tůňkách a mokřadech. Desítky druhů řas byly pro vědu popsány právě z tohoto území. Ochranným pásmem Národní přírodní památky je zbylá část Máchova jezera včetně hráze.

Důvody ochrany a péče

Slatinné a přechodové rašeliniště s četnými vodními plochami tvořící biotop vzácných a ohrožených rostlin a živočichů.

Geologie

Podklad tvoří svrchnokřídové pískovce střední turonu a nad nimi se nacházejí naplavené hlinitopísčité sedimenty, na něž na některých místech nasedá mělká vrstva přechodové až slatinné rašeliny. Ta se postupně vytvořila v zazemňujícím se litorálu Máchova jezera.

Flora

Území je významné především existencí rašelinných stanovišť. Porosty mechových bultů se střídají s četnými rašelinnými jezírky a naopak na vyvýšených místech s dřevinami jako je borovice lesní či bříza. Nacházejí se zde přechodová rašeliniště s hrotnosemnekou bílou (Rhynchospora alba) a hrotnosemankou hnědou (Rhynchospora fuscae), která má v mokřadech Máchova jezera poslední lokalitu v ČR. Na okrajích rašelinišť se vyskytují bezkolencové porosty, které na sušších místech pozvolna přecházejí v rašelinné bory, zatímco břehy rybníka jsou lemovány rákosinami a olšinami. V rákosinách litorálu rybníka můžeme nalézt i vzácné druhy. Z význačných druhů lze jmenovat pryskyřník velký (Ranunculus lingua), který zde má jednu z nejsilnějších populací v Čechách. Přechodová rašeliniště hostí vzácnou drobnou orchidej hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). Z vodních makrofyt je významný nález rdestu trávolistého (Potamogeton gramineus) v tůních v okolí Máchova jezera, který se vyskytuje jen ve velmi čistých vodách a v rámci ČR má méně než 10 lokalit.

Jak již bylo výše zmíněno, území má nesmírný význam z hlediska výskytu řas, kterých zde bylo zjištěno téměř 400 druhů a řada z nich byla z tohoto území popsána pro vědu. Nejbohatší skupinou, která lokalitě dominuje jsou spájivé řasy (Conjugatophyceae). Druhově jednoznačně dominuje jejich řád Desmidiales – krásivky (200 druhů), biomasou pak patrně vláknité spájivé řasy řádu Zygnematales (zejména rody Zygogonium a Spirogyra). Druhově bohatou skupinou pak jsou rozsivky, sinice a zelené řasy (z nichž například vláknitá řasa r. Microspora představuje další z kvantitativně velmi zastoupených taxonů). Skupiny jako Euglenophyta, Cryptophyta, Dinophyta, Chrysophyta a Raphidiophyta pak nehrají tak velkou ekologickou roli, ale i z těchto skupin se tu vyskytuje celá řada zajímavých a vzácných druhů.

swamp - jezírko rašelniště v dokeské zátoce

Na lokalitě bylo nalezeno celkem 112 taxonů rozsivek včetně variet a forem. Z toho 19 je pro území ČR zaznamenáno poprvé (např. Adlaphia bryophila, Cymbopleura subaequalis, Diatoma ehrenbergii, Encyonema neogracile var. neogracile, Navicula antonii, Neidium bisculatum var. subampliatum, Psammothidium subatomoides, Pinnularia anglica, P. lokana, P. neomajor).

Ze zelených řas stojí za zvláštní zmínku několik vzácných druhů, které se vesměs na Swampu vyskutují hojně: Eremosphaera viridis, Botryosphaerella sudetica (třetí nález v ČR), Dicranochaete sp., Geminella mutabils (třetí nález v ČR), Oedogonium itzigsohnii (první nález v ČR) a Oocystis solitaria. Z dvou set druhů na Swampu a okolí je možno označit 99 za vzácné, 35 dokonce za velmi vzácné taxony v rámci celé střední Evropy. Nejvzácnější nalezené druhy jsou Micrasterias oscitans, Pleurotaenium simplicissimum a Eustrum pinnatum; recentně jsou tedy velmi pravděpodobně ve většině zemí Evropy vyhynulé či na pokraji vyhynutí.

Fauna

Území je faunisticky velmi hodnotné.a zajímavé a dokládá význam území. Střetávají se zde druhy vázané na rašeliništní biotopy a běžnější na sever od našeho území s druhy obývajícími úživnější mokřady a běžné spíše v nížinách střední Evropy. Příkladem severských druhů mohou být např. evropsky významné druhy vážek – vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) a vážka běloústá (Leucorrhinia albifrons) či brouků jako je např. drabčík Acylophorus wagenschieberi. Na druhou stranu v úživnějších mokřadech žije velmi vzácný drobný plž   vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) a v přechodových částech mokřadů se vyskytují vzácní drobní mlži okružanka mokřadní (Sphaerium nucleus) a hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium). Z obratlovců je významný poměrně častý výskyt zmije obecné (Vipera berus), zatímco fauna obojživelníků je s ohledem na často kyselý charakter vodního prostředí výrazně chudší než jiné obblasti na Českolipsku a vlastní Máchovo jezero je vhodným biotopem pouze pro několik běžnějších druhů jako je např. skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Území (včetně Máchova jezera) je významné také pro ptáky, i když jej také nelze srovnávat např. z blízkým Novozámeckým rybníkem. 

Ostatní

Území vlastní památky není prakticky hospodářsky využíváno s výjimkou omezeného lesnického hospodaření a chovu ryb v Máchově jezeře, které je především součástí ochranného pásma národní přírodní památky. V minulosti chované vysoké rybí obsádky  s převahou kapra v kombinaci s vysokým obsahem živin měly silně negativní vliv na přirozený ekosystém a to se projevilo rozvojem sinic a následně na kvalitě vody. Ke zlepšení kvality vody se začala provádět řada opatření snižujících přísun znečištění a živin způsobujících eutrorfizaci, změněna byla rybí obsádka a namísto kapra je zde chován především candát, sumec příp. štika, které zajišťují omezování rozvoje kaprovitých ryb. To má příznivý vliv nejen z hlediska ochrany přírody, ale také z pohledu plnění rekreační funkce Máchova jezera, která je v tomto případě pro celý region velmi významná. Opatřením odstraňujícím pouze následky a nikoli příčiny eutrofizace je aplikace koagulantu polyaluminium chloridu, který vysrážením fosforu omezuje rozvoj sinic a tím dokáže na krátkou dobu rozvoj sinic eliminovat.

Poznámka: Máchovo jezero, tvořící rozsáhlou část Národní přírodní památky Swamp a prakticky celé ochranné pásmo je ve vlastnictví České republiky a subjektem oprávněným k hospodaření s majetkem státu je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

NPP Swamp a částečně i Máchovo jezero jsou součástí ptačí oblasti Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady (http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1804&akce=karta&id=1000068866) a evropsky významné lokality Jestřebsko-Dokesko (http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000068889).

Lokalizace NPP Swamp (ZM50)

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt