Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala

Lokalizace:  po obou stranách silnice Břehyně – Hradčany, severovýchodně od města Doksy
Okres: Česká Lípa
Katastrální území:  Doksy u Máchova jezera, Hradčany nad Ploučnicí, Kuřívody
Výměra:  973,88 ha
Nadmořská výška:  273–451 m n. m.
Vyhlášeno:  1987 (jako součást většího území je chráněna od roku 1933)

 Břehyňský rybník, pohled od Velké Bukové. Foto Jan Procházka

Tato rezervace je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků.

Kvalitu zdejšího přírodního prostředí potvrzuje i fakt, že zde bylo v roce 2014 doloženo rozmnožování vlků, a to v Čechách poprvé po 100 letech. Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj zde má instalované fotopasti, které dokládají přítomnost 1 páru vlka obecného, který v roce 2014 vyvedl patrně tři mláďata, v roce 2015 se smečka rozrostla minimálně o další dvě vlčata.

záběr z fotopasti   záběr z fotopasti   záběr z fotopasti   záběr z fotopasti   záběr z fotopasti

 

NPR se skládá ze dvou velmi rozdílných částí, hranici mezi nimi tvoří silnice Břehyně – Hradčany. Jižní část tvoří rybník Břehyně s přilehlými rákosinami, rašeliniště, mokřadní louky, podmáčené smrčiny, rašelinné bory, bažinné olšiny a březiny. Severozápadně od rybníka vystupuje Mlýnský vrch (389 m n. m.), jehož vegetace se výrazně odlišuje od porostů kolem rybníka. Dominantní dřevinou ve vrcholové části kopce je buk lesní a směrem k úpatí pak převládá borovice lesní. Severní část zvaná Pecopala (podle vrchu Pec – 451 m n. m.) je tvořena převážně lesními porosty, a to hlavně květnatých i kyselých bučin, ale i březin a monokultur smrku ztepilého či modřínu opadavého.

Geologický podklad tvoří svrchnokřídové kvádrové pískovce středního turonu, ve třetihorách na několika místech proražené neovulkanity. Z tohoto období pochází znělcová žíla Mlýnského vrchu a čedičová hornina vrchu Pec. Čtvrtohorní sedimenty jsou písčité a hlinitopísčité, v okolí Břehyňského rybníka mají velký rozsah organické sedimenty – rašeliny. Geomorfologicky se výrazně odlišuje severní skalnatá část (Pecopala) tvořená vyzdviženou pískovcovou plošinou, rozbrázděnou hustou sítí kaňonovitých údolí, od jižní nížinné části s Břehyňským rybníkem. Půdy jsou většinou chudé a kyselé. Vyskytuje se zde podzol arenický, kambizem arenická, varieta silně kyselá, na místech s vysokou hladinou podzemní vody se vyvinuly gleje (glej typický a organozemní) a organozemě (organozem typická a glejová). Rozloha minerálně bohatých půd na čediči (kambizem eutrofní) je nepatrná.

 

Pecopalu porůstají převážně bukové porosty Pecopala od Velké Bukové
Pecopalu porůstají převážně bukové porosty.       Pecopala od Velké Bukové. Foto Jan Procházka 

 

Z pestré flóry území jsou nejrozsáhlejší společenstva vodních rostlin, pobřežních rákosin, vysokých ostřic a rašelinišť. V chráněném území bylo v posledních letech zjištěno přibližně 60 ohrožených druhů rostlin, např. kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), prstnatec pleťový pozdní (Dactylorhiza incarnata subsp. serotina), leknín bělostný (Nymphaea candida), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), rojovník bahenní (Ledum palustre) a vrba plazivá (Salix repens). Zvláště významný je opětovný nález kriticky ohrožené měkkyně bažinné (Hammarbya paludosa) z roku 1994, neboť měkkyně byla v rámci České republiky již považována za vyhynulou.   

              

 

Do konce 20. století zde byl zaznamenán výskyt 164 ptačích druhů. Lokalita je hnízdištěm bukače velkého (Botaurus stellaris), jeřába popelavého (Grus grus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla). Zaznamenán byl výskyt vydry říční (Lutra lutra). Z plazů se tu vyskytuje zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Žije zde skokan štíhlý (Rana dalmatina) i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). V průběhu malakozoologického výzkumu bylo v rezervaci zjištěno 49 druhů, převážně vodních, měkkýšů, 41 druhů plžů a 8 druhů mlžů. Při jižním okraji Pecopaly byly nalezeny kriticky ohrožené druhy korýšů: listonoh letní (Triops cancriformis) a žábronožka letní (Branchipus schaefferi). Rozsáhlá rašeliniště obývá nejmenší vážka Evropy, šídélko lesklé (Nehalennia speciosa). 

Břehyňský rybník byl v roce 1991 zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy a v roce 1994 byla lokalita v rámci programu UNESCO zahrnuta i do celosvětové sítě biosferických rezervací. Celá rezervace je součástí Ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady a evropsky významné lokality Jestřebsko - Dokesko.

 Břehyně

Plán péče – textová část 

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt