Národní přírodní rezervace Čtvrtě

Lokalizace: jižní okraj rozsáhlého lesního celku Jabkenicka mezi Studci a Mcely
Okres: Nymburk
Katastrální území: Mcely         
Výměra: 95 ha
Nadmořská výška: 216 – 266 m   
Vyhlášeno: 1989    

 

Národní přírodní rezervace Čtvrtě chrání přirozená lesní společenstva, zejména kamejkových habrodřínových doubrav a jasanových prameništních olšin s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných druhů, například bledule jarní, kruštíku drobnolistého a dalších hájových a vstavačovitých rostlin.

 

Charakteristika území

Národní přírodní rezervace Čtvrtě leží v místě, kde Jabkenická plošina spadá prudším jižně exponovaným svahem do Nymburské kotliny. Reliéf je dále členěn soustavou údolí podél několika vodotečí přibližně kolmých k hlavnímu svahu. Na horní terase v severní části území vystupují kyselé propustné pleistocénní štěrkopísky, které na zlomu směrem dolů nahrazují nepropustné slínovce a vápnité jílovce svrchní křídy. Na rozhraní těchto dvou vrstev vyvěrají četné prameny, místy se srážením drobných pěnovcových inkrustací. Několik pramenišť sytí Studecký potok na západním okraji rezervace. Rozsáhlá pramenná mísa, místně zvaná ”Bahna”, leží severně od Mcel ve východní části. Půdy jsou představovány arenickými kambizeměmi, organozeměmi a gleji.

 

Flora a vegetace

Variabilitu abiotických faktorů kopíruje variabilita vegetace. Na prameništích a v údolích podél potoků je vyvinuta vegetace údolních jasano-olšových luhů s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), kde ve výrazném jarním aspektu dominuje bledule jarní (Leucojum vernum). Ze zvláště chráněných druhů se v bylinném patře objevuje ohrožený oměj pestrý (Aconitum variegatum). Poměrně vysoký je v těchto porostech podíl padlých a odumřelých kmenů.

Na jižně a jihozápadně exponovaných horních částech svahů a v lesním okraji se nacházejí porosty teplomilných bazifilních doubrav. Jedná se o jen částečně zakrslé doubravy pařezinového původu s převahou dubu zimního (Quercus petraea) a příměsí až ojedinělým výskytem dubu pýřitého (Quercus pubescens). Dominantním druhem bylinného patra je kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum). V různé míře jsou zastoupeny vstavačovité, z nichž nejpočetnější je populace vstavače nachového (Orchis purpurea), dále se vyskytují například okrotice červená a bílá (Cephalanthera rubra, C. damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kruštíky nachový a drobnolistý (Epipactis purpurea, E. microphylla).

 

 Bělozářka větevnatá

Bělozářka větevnatá

 Dřín obecný

Dřín obecný

 Okrotice červená

Okrotice červená

 Vstavač nachový

Vstavač nachový

Přibližně polovina rozlohy území je pokryta dubohabřinami s druhově bohatým jarním aspektem. Druhové složení bylinného patra dubohabřin je variabilní v závislosti na charakteru stanoviště. Na jižně orientovaných svazích jsou časté přechody k teplomilným doubravám. Zde roste řada zvláště chráněných druhů rostlin; kromě vstavačovitých také například hojně medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon). V údolích nad prameništi a vodotečemi naopak najdeme druhy chladnějších poloh jako například samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), vzácně prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium). Většina porostů je rovněž pařezinového původu.

Nedílnou součástí lesních cenóz jsou společenstva teplomilných druhů hub, především mykorhizních, z nichž nejvýznamnější jsou vzácné a ohrožené hřibovité houby.

Na horní terase na podloží propustných kyselých štěrkopísků má vegetace charakter druhově chudých acidofilních doubrav.

V území najdeme dva památné stromy. V severozápadní části nad Studeckým potokem roste mohutný buk lesní (Fagus sylvatica) vysoký přibližně 25 metrů s obvodem kmene přes čtyři metry, jehož stáří se pohybuje okolo dvou set let. Ve střední části rezervace na jižně orientovaném svahu se nachází památný dřín obecný (Cornus mas). Má tři samostatné kmeny. Obvod každého z nich se pohybuje kolem 90 cm, vysoký je asi 7 metrů a stáří je odhadováno na 150 let.

Památný dřín obecný

 Památný dřín obecný

 

Fauna

Doubravy hostí bohatá společenstva živočichů. Například motýlů bylo identifikováno 138 druhů, k vzácnějším patří  lišejníkovec čtveroskrvrnný (Lithosia quadra) a blýskavka hasivková (Callopistria juventina). Řadu vzácných druhů najdeme mezi brouky vázanými na mrtvé a odumírající dřevo, například roháče obecného (Lucanus cervus). Staré doupné stromy jsou využívány ptáky i savci žijícími v dutinách. Hnízdí zde například několik párů strakapouda prostředního (Dendrocopus medius) a krutihlav obecný (Junx torquilla), letní reprodukční kolonie zde tvoří netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). Rovněž mokřady jsou biotopem několika zajímavých živočišných druhů. Ve Studeckém potoce žije vzácná vážka páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii). V rybníce Dýmáček se rozmnožují poměrně početné populace několika druhů obojživelníků - čolka obecného (Lissotriton vulgaris), čolka horského (Mesotriton alpestris) a skokana štíhlého (Rana dalmatina).

 

 Roháč obecný

       Roháč obecný

  

 

  nahrávka - strakapoud prostřední

 

Péče o chráněné území

V bylinném patře teplomilných doubrav a části dubohabřin na jižně a západně orientovaných svazích najdeme vzácné rostliny, například orchideje. Tyto druhy (a s nimi například i vzácné xylofágní druhy hmyzu a teplomilné hřibovité houby) upřednostňují světlé lesní porosty. Ty byly v rezervaci v minulosti udržovány historickými formami lesního hospodaření (střední les, pařezení). Po převodu na vysokokmenný les se zvyšujícím se zastíněním tyto druhy z bylinného patra ustupují. Některé historicky udávané druhy, například střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), plamének přímý (Clematis recta) nebo kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) se už v území pravděpodobně nevyskytují. V těchto částech je proto les jednotlivým a skupinovým výběrem účelově prosvětlován tak, aby byly vytvořeny příznivější světelné podmínky pro vzácné druhy organismů.

Lesnické zásahy směřují také k eliminaci geograficky nepůvodních (ořešák černý, dub červený, trnovník akát, modřín opadavý) a stanovištně nevhodných (smrk ztepilý, borovice lesní) druhů dřevin a celkově k vytvoření příznivější věkové a prostorové struktury lesních porostů za současného zachování vysokého podílu starých a odumírajících stromů a mrtvého dřeva.

Území je zároveň evropsky významnou lokalitou CZ 0210150 Čtvrtě. Další informace najdete na:

http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000103147

 

 Lokalizace NPR Čtvrtě (ZM50)

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt