Přírodní památka Prameny Pšovky

Lokalizace:  Mokřady v okolí pramenů Pšovky severně až východně od obce Tubož.
Katastrální území:  Blatce, Houska, Tubož (okres Česká Lípa)
Výměra:  8,77 ha
Nadmořská výška:  278–280 m
Vyhlášeno:  1995

 

Motiv ochrany

V rozlohou menším komplexu mokřadů v blízkosti pramenů Pšovky (prameniště, ostřicové louky, mokřadní olšiny apod.) se vyskytuje několik ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů.

Geologie

Nad údolní nivou a v jejím podloží vystupují převážně středně až hrubě zrnité, do nadloží hrubnoucí křemenné pískovce kvádrové s chudou prachovitojílovitou základní hmotou jizerského souvrství (střední turon). Ve čtvrtohorní výplni údolí převládají naspodu písky, obvykle s ojedinělými slabými jílovitými vložkami a čočkami (svrchní pleistocén – subrecent). Holocenní jsou písčité, hlinitopísčité a jílovitopísčité sedimenty, někdy i s organickou substancí údolní nivy. V ní jsou četné zastřené výrony podzemních vod (mokřadní prameny), které spolu se známými prameny umožňují existenci mokřadů a zamokřených luk.

Květena

I v současné době se na území vyskytují olšiny, které tvořily potenciální přirozenou vegetaci údolního dna pramenné oblasti Pšovky. Mokřadní olšiny (Alnion gluta), které tvoří někdejší přirozenou vegetaci nivy Pšovky, dnes ustupují degradovaným porostům s nitrofilními bylinami, k nimž patří kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum), čistec lesní (Stachys sylvatica) a další rostliny. Nelesní plochy jsou tvořeny převážně porosty vysokých ostřic, rákosinami a mokřadními loukami. Na mokřadních loukách se kromě běžných druhů nacházejí i druhy vzácné a chráněné, např. bradáček vejčitý (Listera ovata) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Vodní rostlinstvo je zde zastoupeno kromě jiného i prustkou obecnou (Hippuris vulgaris) a rdestem alpským (Potamogeton alpinus).

Zvířena

V území přírodnípamátky se vyskytuje řada vzácných druhů plžů, z nichž nejzajímavější je vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), vrkoč útlý (V. angustior) a oblovka velká (Cochlicopa nitens). Z dalších druhů bezobratlých živočichů hostí mokřady zejména několik vzácných druhů pavouků. Významné je také hojné zastoupení mnohonožky Ophyiulus pilosus, která má v České republice pouze ostrůvkovité rozšíření. V tůňkách na prameništích na okrajích přírodní památky se vzácně vyvíjejí larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). V Zámeckém rybníce se rozmnožuje velmi početná populace ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria).

Využití

Území je hospodářsky prakticky nevyužitelné. Provádí se kosení, odstraňování náletu dřevin, obnova a tvorba drobných vodních ploch, eventuálně odbahňování rybníků. Na mokřadních loukách se na vybraných plochách provádí opakované kosení, které vykazuje dobrý vliv na zvyšování počtu rostlinných druhů a množství kvetoucích jedinců vstavačovitých rostlin.

Poznámka

přírodní památka je součástí území ”Mokřady Liběchovky a Pšovky” začleněného do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu.

Poznámka

V současné době je připraveno přehlášení přírodní rezervace a vyčlenění území zastavěných či zastavitelných částí obcí.

Lokaliazce PP Prameny Pšovky

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt