Přírodní památka Stráně Hlubokého dolu

Lokalizace: Severní horní okraj Hlubokého dolu 200–1200 m východně od Tupadel.
Katastrální území:  Tupadly (okres Mělník)
Výměra:  4,6415 ha
Nadmořská výška: 240–273 m
Vyhlášeno:  2001

Posláním této přírodní památky je ochrana xerotermní lokality na hranách skal s výskytem ohrožených a vzácných společenstev typických pro tyto biotopy, včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů [např. kosatec bezlistý (Iris aphylla), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), třemdava bílá (Dictamnus albus)].

Pískovcové skály jsou porostlé teplomilnými trávníky a lemy, které směrem k polím přecházejí v rozvolněnou doubravu. Na úzký pruh skalních výchozů volně navazuje teplomilná doubrava svazu Quercion pubescenti - petraeae. Lesní společenstva zaujímají asi 70 % území, ostatní plochy jsou většinou skalní hrany bez výraznější vegetace, případně na skalních výchozech můžeme hovořit i o reliktních borech svazu Dicrano - Pinion. V západní části přechází doubrava v dubohabřinu, která má ruderalizované bylinné patro (Urtica dioica, Impatiens parviflora). Ruderalizace je dána pravděpodobně přísunem živin z polí, která přímo navazují na přírodní památku. Přechod mezi doubravou a skalními výchozy je tvořen trávníky sv. Bromion erecti, prezentované především dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a smělkem (Koeleria macrantha), doplněnými druhy jako např. bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), čistec vzpřímený (Stachys recta) nebo zlatovlásek obecný (Aster linosyris), místy se objevuje i vzácný zvonek boloňský (Campanula bononiensis), dobromysl obecná (Origanum vulgare) nebo kavyl Ivanův (Stipa pennata). Na několika místech se vytvořily suché bylinné lemy sv. Geranion sanguinei, reprezentované především teplomilným kakostem krvavým (Geranium sanguineum), kokoříkem vonným (Polygonatum odoratum) a třemdavou bílou (Dictamnus albus), která na některých lokalitách tvoří dominantu (východní část přírodní památky). Třemdava se roztroušeně vyskytuje i v kontaktu se sv. Bromion erecti, většinou v západní části přírodní památky. Na mělkých půdách se na několika místech vyskytuje kosatec bezlistý (Iris aphylla), často je doprovázen smolničkou obecnou (Lychnis viscaria), ostřicí jarní (Carex humilis), hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum) nebosmldníkem jelením (Peucedanum cervaria). Významný je také výskyt vzácnějších druhů dřevin, např. hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jeřáb břek (Sorbus torminalis). V roklích mezi jednotlivými skalními útvary jsou stinné lesy, které jsou přechodem mezi bučinami a suťovými lesy, ve stromovém patře se vyskytuje lípa, jasan, buk a habr.

koniklec luční

třemdava bílá

Z fauny jsou zde významná především společenstva bezobratlých živočichů, která jsou vázána zejména na hrany skal porostlé xerotermní vegetací. Pozornost zaslouží hlavně výskyt některých druhů pavouků a blanokřídlých (např. kriticky ohrožená včela Ectemnius lituratus). Setkat se zde můžeme i s cikádou chlumní (Cicadetta montana) patřící mezi křísy (Auchenorrhyncha). Doubravy a zejména staré odumírající duby na skalách jsou také významným refugiem pro hmyz, a to především brouky (Coleoptera). Fauna obratlovců se příliš neliší od fauny obdobných území v CHKO a nebyl zde prozatím zjištěn výskyt významnějších druhů. V r. 2006 byla ve starém dubu nalezena obsazená hnízdní dutina puštíka obecného (Strix aluco).

Lokalizace PP Stráně Hlubokého dolu

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt