Přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky

Lokalizace:  Dvě části nivy a část toku Liběchovky mezi Chudolazy a Želízy, rozdělené intravilánem obce Tupadly.
Katastrální území: Tupadly, Želízy (okres Mělník); Brocno (okres Litoměřice)
Výměra:  36,4645 (36,2901 okres Mělník + 0,1744 okres Litoměřice) ha
Nadmořská výška:  176–192 m
Vyhlášeno:  2001

 

Motiv ochrany: Rozsáhlá soustava mokřadů v nivě meandrujícího potoka Liběchovka zahrnuje prameniště, mokřadní olšiny, ostřicové mokřady a mokřadní louky.

Geologie: Přírodní rezervace leží na dně mechovitého údolí Liběchovky. V podloží fluviálních uloženin Liběchovky byly mezi Želízy a Chudolazy pomocí vrtů zjištěny slínité prachovce a pískovce. V jejich nadloží vystupují nade dnem údolí slínitopísčité prachovce a výše slínité pískovce, místy s brachiopody (rhynchonelami). V Tupadlech pak následují výše slínitoprachovité sedimenty přecházející výše v jemnozrnný slínitý pískovec. Křemenný pískovec kvádrový s chudou prachovitojílovitou základní hmotou a s vložkou štěrčíkového pískovce vrcholové části cyklu zde ukončuje vrstevní sled jizerského souvrství (střední turon). Směrem k severoseverovýchodu ubývá ve vyšších částech cyklů vápnité složky. V Chudolazích jsou v nadloží křemenných pískovců středního cyklu (první kokořínský kvádr) přítomny vápnité pískovce a pískovce (druhý kokořínský kvádr, střední – svrchní turon). Výplň údolí tvoří ve spodní části písky s  jílovitými a prachovými vložkami, ojediněle na bázi se štěrky. Výše se střídají s jílovitými a prachovými sedimenty, které místy převládají (pleistocén – subrecent). V údolní nivě jsou nejvýznamněji zastoupeny nivní hlíny, podřadně písčité jíly, slatiny aj. (holocén). Lokálně jsou běžné prameny (např. severně od Želíz, v Tupadlech), které umožňují vznik mokřadů, slatin a zamokřených luk. Do údolí ústí rokle s písčitohlinitými a písčitými sedimenty. Svahy a skalní stupně jsou zčásti kryty spraší a písčitými svahovinami.

Květena: Převládající část porostů na území přírodní rezervace tvoří olšové luhy sv. Alnion incanae, jen okrajově se vyskytují mokřadní olšiny sv. Alnion glutinosae. Nelesní společenstva jsou zastoupena především rákosinami s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis) a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a porosty vysokých ostřic (Caricetum acutiformis, Caricetum paniculatae). Území je poměrně chudé na výskyt vzácných druhů rostlin, některé sušší plochy postupně zarůstají expansivními druhy (sadec konopáč [Eupatorium cannabinum], americké zlatobýly [Solidago canadensis, S. gigantea] a ojediněle i křídlatka japonská [Reynoutria japonica] a bolševník velkolepý [Heracleum mantegazzianum]).

Zvířena: Území je faunisticky velmi hodnotné. Vlastní Liběchovku obývá v silných populacích velmi vzácný mlž hrachovka říční (Pisidium amnicum) a h. čárkovaná (P. tenuilineatum), mokřady vzácný plž vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) a oblovka velká (Cochlicopa nitens) a dále pavouci Hygrolycosa rubrofasciata a Mysmenella jobi. Z obratlovců je velmi zajímavý výskyt čolka horského (Triturus alpestris), který zde má jednu z nejníže položených lokalit v České republice.

Využití: Péče o tuto přírodní rezervaci spočívá zejména ve výchovných zásazích v mokřadních olšinách, kosení mokřadních luk, odstraňování náletu a v neposlední řadě i obnově či vytváření nových tůní, tůněk a vodních nádrží.

 

 

Poznámka: Tato soustava mokřadů se v roce 1997 stala součástí mezinárodně významné lokality ”Mokřady Liběchovky a Pšovky” chráněné tzv. Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů mezinárodního významu.

 

Lokaliazce PR Mokřady dolní Liběchovky (ZM50)

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt