Přírodní rezervace Vlhošť

Lokalizace:  Vrchol a svahy Vlhoště (613,5 m n. m.) a Malého Vlhoště (440,0 m n. m.) asi 0,5 km východně od osady Hvězda pod Vlhoštěm.
Katastrální území: Heřmánky, Hvězda pod Vlhoštěm, Litice (okres Česká Lípa)
Výměra:  81,8113 ha
Nadmořská výška:  380–614 m
Vyhlášeno: 1998

 

Motiv ochrany: V severní a východní části rezervace se zachovaly partie květnatých bučin na vyvřelých horninách, v jižní a západní části, především na Malém Vlhošti, reliktní bory na pískovcích.

Geologie: Vzhled krajiny v PR Vlhošť je formován kombinací poměrně mladých geologických procesů – křídové sedimentace, třetihorního vulkanismu a zlomového porušení. Při pohledu od jihu a západu nejvíce upoutají tři kulisy pískovcových skal, z nichž spodní dvě pokračují až na Malý Vlhošť. Tvořeny jsou křemennými pískovci jizerského souvrství, vždy v úseku asi 30 m cyklicky hrubnoucími do nadloží. Štěrčíkové pískovce na vrcholech cyklů, odolnější vůči zvětrávání, pak tvoří hrany skalních stupňů. Styl vyplňování křídové pánve dokresluje asi 5 m mocný interval se šikmo zvrstvenými polohami ve vyšší části druhého skalního stupně, představující doklad jihovýchodní migrace podmořských pískových dun. Dobře pozorovatelný je pod vrcholem Malého Vlhoště. Nálezy fosilní fauny, zejména ústřic, se soustřeďují do vápnitých pískovců naspodu nejnižšího skalního stupně.

V důsledku pokřídového vyklenutí pískovcových souvrství (kozelská antiklinála) jsou v okolí Vlhoště ukloněny vrstvy k jihu pod úhlem až tři stupně. Centrální část Vlhoště je však tvořena mohutným pněm sodalitického fonolitu o průměru asi 700 m. Kromě samotného vrcholu vystupuje rozpukaný fonolit na severozápadním úbočí kopce. K intruzi magmatu došlo před 31 miliónem let. Byla doprovázena vytržením a vynesením bloků hornin z podloží křídy, o čemž svědčí nálezy fylitů a svorů na východním úbočí. Mladší proniky bazaltoidů (tj. hornin blízkých čediči) mají převážně podobu žil směru V–Z a místy jsou doprovázeny masivním proželezněním pískovců.

Severní svah Vlhoště je formován asi 1 km širokým pásmem středohorského zlomu, v tomto úseku známém jako úštěcký zlom. V průběhu třetihor zde docházelo podél zlomů k zaklesávání severních ker. Území na severu, např. obce Ráj a Litice, dnes leží asi o 300 m níže a je tvořeno prachovci teplického až březenského souvrství. Toto zlomové pásmo předurčilo i styl rozpukání pískovců na Vlhošti včetně přítomnosti silicifikovaných puklin ve stěnách Vlhošťského dolu. Má také podíl na vzniku plošných i kerných sesuvů v okolí Ráje.

Nižší odolnost pískovců odspodu nahoru hrubnoucích cyklů podporuje vznik skalních výklenků a jiných dutin, zvláště na jižním úbočí Vlhoště. Horní hrany skalních stupňů na Vlhošti jsou pokryty typickou sítí žlábkových škrapů až 50 cm hlubokých a 4 m dlouhých. Vrchol Malého Vlhoště je zase charakteristický ohlazenými skalními tvary.

 

Květena: Území pokrývají květnaté bučiny, a to ve společenstvu typickém pro neovulkanity severních Čech, a na Kokořínsku vzácném (Melico uniflorae-Fagetum), v jejich podrostu strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum). Byla zde nalezena vzácná kapraď rezavá (Dryopteris affinis) a dále kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), které naznačují vztahy k podhorským bučinám. Kromě bučin zde najdeme i malé plochy habrové doubravy, acidofilní doubravy a jehličnaté lesy – především reliktní bory na skalách, které se někdy těžko odlišují od druhotných kultur na stanovišti původních borů. V podrostu se vyskytuje vřes obecný (Calluna vulgaris), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a další. Na pískovcových skalách jsou chudá vřesoviště, často s hojným výskytem mechorostů a lišejníků. Na písčitých lavicích na hranách skal roste např. kolenec Morisonův (Spergula morisonii), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) nebo kyselka obecná (Acetosella multifida).

Zvířena: Faunu je třeba posuzovat zvlášť pro část tvořenou květnatými bučinami na vyvřelých horninách a pro část tvořenou reliktními bory na pískovcích včetně míst bez zapojeného lesa na hranách skal. Květnaté bučiny obývá řada vzácných a ohrožených druhů, které ukazují na neporušenost a téměř přirozené druhové složení lesních porostů. Z měkkýšů zde žije vzácná žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna) a v minulosti zde byla zaznamenána i vřetenka šedivá (Bulgarica cana). Z pavoukovců zde byl nalezen chladnomilný sekáč klepítník členěný (Ischyropsalis helwigii). Zejména vzhledem k dostatku starých doupných stromů je území obýváno početnou populací holuba doupňáka (Columba oenas) a bylo zde prokázáno hnízdění sýce rousného (Aegolius funereus). Část tvořená reliktními bory hostí unikátní faunu pavouků. Byly zde nalezeny dva nové druhy pro Českou republiku – snovačka Dipoena torva a slíďák Alopecosa fabrilis, další druh Centromerus prudens se v České republice vyskytuje ještě v PR Kokořínský důl. Kromě nich zde žije ještě řada dalších velmi vzácných pavouků a také zde byl nalezen štírek Chernes simili, známý v ČR pouze z několika lokalit. Z hmyzu je třeba zmínit vzácné saranče Sphingonotus coerulans vázané na písčiny se sporou vegetací nebo některé zajímavé a vzácné druhy ploštic vázaných na borovice Orthotylus fuscescens, Dichrooscytus rupennis, Cremnocephalus albolineatus či vřesoviště (lovčice Nabis ericetorum). Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je asi nejzajímavějším ptačím druhem tohoto území, který zde již několik let hnízdí a vyvádí své mláďata.

 

Využití: V extrémních polohách plní les půdoochrannou funkci bez hospodářského využití. Na ostatních plochách je snaha přiblížit les co nejblíže přirozenému stavu. Péčí o chráněné území je i totální likvidace introdukované šířící se borovice vejmutovky (Pinus strobus).

Lokalizace PR Vlhošť

Regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt