Přírodní památka Deštenské pastviny
Lokalizace: | Stráň stepního charaketru asi 0,5 km od Deštné |
Katastrální území: | Deštná |
Výměra: | 2,3435 ha |
Nadmořská výška: | 250–290 m |
Vyhlášeno: | 2003 |
Charakteristika území
Slunné svahy s vysokou druhovou diverzitou. Na lokalitě se setkávají jak luční druhy, ale i druhy sušších stanovišť, stepní druhy. Bohatost doplňují i druhy lemových společenstev. Jedná se o několik menších strání oddělených pásy křovin.
Důvody ochrany a péče:
Teplomilné sveřepové trávníky na vápnitých pískovcích a s výskytem ohrožených druhů rostlin, které zde mají v rámci CHKO hraniční výskyt. Cílem péče je zamezení rozšiřování dřevin a udržení travinných společenstev. V posledních 2 letech došlo k výraznému vyřezání nežádoucích nárostů křovin, především trnky. Nejhodnější management je zavedení extenzivní pastvy, které je plánováno na r. 2011. Zatím je realizován „náhradní“, ale také vhodný management a to pravidelné kosení travních porostů. Kosení probíhá mozaikovitě, tak aby část plochy byla ponechána pro bezobratlé živočichy a také řada rostlin mohla dokončit svůj vegetační cyklus, např. plné dozrání semen.
Geologie
Podklad je tvořen středoturonskými středně zrnitými vápnitými pískovci jizerského souvrství české křídové pánve. Ve vápnitém tmelu jsou zachovány úlomky mechovek a drť schránek ústřic. Půdní pokryv je tvořen pararendzinami až bazickými kambizeměmi.
Flóra
Největší plochy v území porůstají společenstva semixerotermních trávníků svazu Bromion erecti. Dominantním druhem je sveřep vzpřímený (Bromus erectus), z dalších charakteristických druhů se vyskytují pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), p. bělohlavý (C. eriophorum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), vítod chocholatý (Polygala comosa), hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata). V těchto společenstvech rostou i chráněné druhy jako zlatovlásek obecný (Aster linosyris), sasanka lesní (Anemone sylvestris) a koniklec luční (Pulsatilla pratensis). Populace koniklece je zde poměrně silná, a tak můžeme na jaře pozorovat desítky kvetoucích jedinců. Naopak zlatovlásek tvoří bohaté žlutě kvetoucí porosty spíše v pozdním létě či na začátkem podzimu. Část území porůstají druhotné křoviny, v jejichž zástinu se vyvíjejí společenstva teplomilných lemů (Geranion sanguinei) s kakostem krvavým (Geranium sanguineum), rozrazilem ožankovitým (Veronica teucrium), dobromyslí obecnou (Origanum vulgare) a jetelem prostředním (Trifolium medium).
![]() ![]() |
Foto: hořeček brvitý, koniklec luční
Fauna
Podrobnější zoologický průzkum tohoto území započal až v roce 2002. Vzhledem k charakteru území lze očekávat zejména bohaté zastoupení teplomilných druhů naší fauny. Příkladem může být plž páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis). V roce 2002 zde byla nalezena pestřenka Pelecocera tricinta, která byla v čechách do té doby považována za vyhynulou.
Lokalizace PP Deštěnské pastviny