Přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky

Lokalizace:	Soustava mokřadů na horním toku potoka Liběchovka a jeho přítocích jižně a jihovýchodně od města Dubá.
Katastrální území:	Blatce, Deštná, Dražejov, Dubá, Nedamov (okres Česká Lípa), Střezivojice (okres Mělník).
Výměra:	75,12 (1,08 okres Mělník, 74,04 Česká Lípa) ha
Nadmořská výška:	240–282 m
Vyhlášeno:	1996

 

Motiv ochrany: V rozsáhlém komplexu mokřadů různých typů (prameniště, slatiny, ostřicové mokřady, vlhké louky, vodní toky) na horním toku Liběchovky se výskytuje řada ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů.

Geologie: Dno údolí a nejnižší část svahů tvoří jemnozrnné, středně zrnité až hrubozrnné, slabě vápnité až vápnité pískovce místy s glaukonitem. Skalní stěny nad nivou budují středně až hrubě zrnité křemenné pískovce kvádrové ve svrchní až vrcholové části nahoru hrubnoucího spodního cyklu. Výše jsou převážně jemnozrnné vápnité pískovce s hrubozrnnějšími partiemi, které jsou zde nejnižším členem nižšího cyklu (střední pískovcové sekvence), jež s podložními kvádrovými pískovci tvoří rozhraní mezi spodní a střední částí jizerského souvrství (střední turon). Vápnité pískovce obsahují místy zkamenělou rhynchonellovou, ústřicovou a exogyrovou faunu a vůdčí druh Inoceramus lamarcki. V profilu čtvrtohorními fluviálními sedimenty jsou nejvýrazněji zastoupeny písky, na bázi obvykle se štěrkovým materiálem, místy s podřadnými jílovitými vložkami a čočkami (svrchní pleistocén–subrecent). Údolní niva (holocén) je tvořena nivními hlínami, písky, místy i písčitými jíly, slatinami aj. Dosti četné zastřené výrony podzemních vod (mokřadní prameny) podmiňují vznik slatin, mokřadů a zamokřelých luk s oglejenými půdami. Na svazích a skalních stupních se místy vyskytují písčitá a hlinitopísčitá deluvia.

Květena: Území přírodní rezervace tvoří převážně mokřadní společenstva vysokých ostřic, rákosin a mokřadních luk třídy Phragmito-Magnocaricetea zastoupená porosty s převahou rákosu obecného (Phragmites australis). Na kosených plochách se kromě běžných druhů, k nimž patří přeslička bahenní (Equisetum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hrachor luční (Lathyrus pratensis) vyskytují i některé vzácné a chráněné druhy, např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice Davallova (Carex davalliana). Jsou zde také porosty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae a olšin svazu Alnion incanae. Také v těchto porostech nacházíme vzácné a chráněné druhy např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kruštík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), přesličku největší (Equisetum telmateia) i oba výše zmíněné chráněné druhy. V korytě protékající Liběchovky nacházíme např. i vzácnou ruduchu Batrachospermum moniliforme a z dalších vodních rostlin např. potočnici Nasturtium sterile.

Zvířena: V území přírodní rezervace se vyskytuje řada vzácných druhů plžů, z nichž nejzajímavější je vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), vrkoč útlý (V. angustior) a oblovka velká (Cochlicopa nitens). Z dalších druhů bezobratlých živočichů hostí mokřady zejména několik vzácných druhů pavouků, z nichž je významná zejména snovačka Enoplognatha caricis, která je z Čech prozatím známa pouze z této lokality. Z obratlovců je zajímavý výskyt rejsce černého (Neomys anomalus). V údolí Křenovského potoka žije populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), který je na Kokořínsku velmi vzácný.

Využití: Území je jen minimálně hospodářsky využíváno (v omezené míře probíhá lesní hospodaření v mokřadních olšinách). Na mokřadech jsou prováděny pouze zásahy vedoucí ke zlepšení podmínek pro cenná společenstva rostlin a živočichů. Na vhodných a přírodovědeckým průzkumem vybraných plochách se provádí kosení, odstraňování náletu dřevin, obnova a tvorba drobných vodních ploch, eventuálně odbahňování rybníků.

Poznámka: Přírodní rezervace je součástí území ”Mokřady Liběchovky a Pšovky” začleněného do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu.

 

Lokalizace PR Mokřady horní Liběchovky